Cesta
k rovnováze
těla i duše

Podzimní příroda nám nabízí mnoho cenných darů a jedním z nich jsou zářivě červené plody šípkové růže. Šípky jsou po generace součástí českého lidového léčitelství a dodnes patří mezi oblíbené přírodní suroviny pro přípravu čajů, sirupů a domácích marmelád.

Šípek je známý především obsahem vitamínu C a dalších rostlinných látek. Abychom z něj získali co nejvíce, je důležité vědět, kdy plody sbírat, jak je správně usušit a jak je připravovat. V tomto článku se podíváme také na jejich tradiční využití, možné zdravotní přínosy a zajímavou souvislost s tradiční čínskou medicínou.

Co je šípek a proč je tak ceněný?

Šípky jsou plody růže šípkové (Rosa canina), planě rostoucího keře, který najdeme na mezích, okrajích lesů, slunných stráních i podél polních cest. Na podzim se jeho větve obsypávají červenými až oranžově červenými plody.

Šípky obsahují vitamín C, karotenoidy, polyfenoly a další přírodní látky. Jejich množství se liší podle druhu růže, stanoviště, počasí, zralosti plodů a následného zpracování.

Právě obsah vitamínu C a dalších rostlinných látek stojí za tím, že se šípky tradičně využívají k přípravě domácích nápojů a potravin. Jejich chuť je příjemně ovocná, mírně nakyslá a dobře se kombinuje s dalšími bylinami i ovocem.

Jaké má šípek léčivé a zdraví prospěšné účinky?

1. Přispívá k normální funkci imunitního systému

Vitamín C přispívá ke správné funkci imunitního systému a pomáhá chránit buňky před oxidačním stresem. Zároveň podporuje normální tvorbu kolagenu a zvyšuje vstřebávání železa z rostlinných zdrojů.

Šípky proto mohou být užitečnou součástí pestré stravy, zejména v podzimním a zimním období. Je však důležité mít na paměti, že obsah vitamínu C v připraveném nápoji závisí na kvalitě plodů, jejich skladování a způsobu přípravy.

Šípkový čaj není zaručenou prevencí nachlazení ani náhradou léčby. Jeho přínos spočívá především v doplnění tekutin a rostlinných látek.

2. Obsahuje antioxidanty

Šípky jsou zdrojem různých antioxidantů, mezi které patří vitamín C, karotenoidy a některé polyfenoly. Tyto látky se podílejí na ochraně buněk před oxidačním stresem.

Množství jednotlivých látek se však liší podle původu a zpracování šípků. Nejlepšího výsledku dosáhneme, pokud je zařadíme do pestré stravy společně s dalšími druhy ovoce a zeleniny.

3. Podporuje normální tvorbu kolagenu

Vitamín C je nezbytný pro normální tvorbu kolagenu, který je důležitý pro správnou funkci kůže, kostí, chrupavek, cév a dásní.

Šípky tak mohou přispět k příjmu vitamínu C, který tělo potřebuje pro tyto přirozené procesy. Samotná konzumace šípků ale nezaručuje omlazení pokožky ani odstranění vrásek.

4. Zkoumá se jejich možný přínos pro klouby

Šípky jsou předmětem vědeckého výzkumu také v souvislosti s osteoartrózou, tedy onemocněním spojeným s poškozením kloubní chrupavky a bolestí kloubů.

Některé klinické studie naznačují, že konkrétní standardizované prášky z plodů šípku mohou u části pacientů přispět ke zmírnění bolesti a zlepšení pohyblivosti. Dosavadní důkazy však mají svá omezení a je zapotřebí dalšího nezávislého výzkumu.

5. Je cenným zpestřením jídelníčku

Šípky lze využít mnoha způsoby. Hodí se k přípravě studených nálevů, čajů, sirupů, džemů, pyré i ovocných omáček.

Vedle vitamínů obsahují také vlákninu a další rostlinné látky, jejichž množství závisí na tom, zda konzumujeme celé plody, pyré, nebo pouze přecezený nápoj.

Šípek v tradičním léčitelství a tradiční čínské medicíně

Šípek má dlouhou tradici především v evropském lidovém léčitelství.

Zajímavé je také využití některých příbuzných druhů růží v tradiční čínské medicíně. Nejde však o zcela totožnou rostlinu.

Čínská bylina Jin Ying Zi

V tradiční čínské medicíně se využívají například plody růže Rosa laevigata, známé pod názvem Jin Ying Zi (金樱子). Jde o odlišný botanický druh od evropské růže šípkové (Rosa canina).

V TČM mají kyselou a svíravou povahu a tradičně se používají k „udržování“ neboli omezování nežádoucích ztrát tělesných tekutin a esence Jing.

Tradičně se používají například při častém močení, samovolném úniku semene a chronickém průjmu.

V některých tradičních indikacích se uvádějí také nadměrné vaginální výtoky.

Tato souvislost přesto ukazuje, že různé druhy růží mají v odlišných kulturách dlouhou tradici využití. Zatímco v Evropě je šípek oblíbený zejména jako surovina pro přípravu čaje a dalších potravin, některé asijské druhy růží mají své specifické místo v tradiční bylinné medicíně.

Kdy je nejlepší čas na sběr šípků?

Šípky dozrávají zpravidla od září do listopadu. Přesný termín závisí na počasí, nadmořské výšce a místních podmínkách. Nejčastěji se sbírají v říjnu, kdy mají plody sytě červenou až oranžově červenou barvu.

Pro sušení jsou vhodné především zdravé, vybarvené a ještě pevné plody. Dobře se zpracovávají a při správném usušení je lze uchovat na několik měsíců.

Na přípravu marmelád, pyré nebo sirupů lze využít i zralejší a měkčí šípky, pokud nejsou nahnilé nebo plesnivé.

Často se doporučuje počkat na první mrazík, který může plody změkčit a změnit jejich chuť. Není to však nezbytné. Pokud chceme šípky především usušit, můžeme je sbírat ještě před výraznějším mrazem, když jsou plně vybarvené a pevné.

Důležitá rada: Nenechávejme sběr zbytečně odkládat. Přezrálé, poškozené nebo dlouhodobě vlhké plody se hůře skladují a mohou se rychleji kazit.

Zásady správného a šetrného sběru šípků

1. Vybírejme čistá stanoviště

Šípky nesbíráme bezprostředně u frekventovaných silnic, polí, průmyslových areálů, skládek ani na místech, kde mohly být rostliny ošetřeny pesticidy.

Vhodné jsou čisté okraje luk, vzdálenější meze a další místa s minimálním rizikem znečištění.

2. Sbírejme pouze zdravé plody

Vybíráme šípky bez známek plísně, hniloby a výrazného poškození. Nahnilé, plesnivé nebo nepřirozeně zbarvené plody necháme na místě a nezpracováváme je.

3. Dbejme na správnou zralost

Pro sušení vybíráme pevné, sytě vybarvené plody. Zelené a nedozrálé šípky nejsou pro běžné zpracování ideální.

4. Chraňme si ruce

Větve šípkové růže mají ostré trny. Na sběr se proto hodí pevnější rukavice a oblečení s dlouhými rukávy. Plody můžeme opatrně odstřihávat nůžkami nebo šetrně otrhávat.

5. Mysleme na přírodu

Netrháme celé větve a keře zbytečně nepoškozujeme. Část plodů ponecháváme na keřích pro ptáky a další živočichy. 6. Šípky co nejdříve zpracujme

Po návratu domů plody probereme a odstraníme poškozené kusy i nečistoty. Před zpracováním je můžeme opláchnout pitnou vodou a nechat důkladně oschnout.

Čerstvé šípky je vhodné brzy zpracovat nebo usušit, aby nezačaly plesnivět či se kazit.

Jak šípky správně usušit?

Sušení patří mezi tradiční způsoby uchovávání šípků na zimní období. Důležité je zajistit dostatečné odstranění vlhkosti a zabránit vzniku plísní.

Postup sušení:

Očistíme plody. Odstraníme zbytky stopek a květních částí a vyřadíme poškozené šípky.

Rozhodneme se, zda je rozkrojíme. Celé šípky se suší pomaleji. Rozkrojené plody schnou rychleji, ale jejich zpracování může být pracnější.

Rozložíme je v jedné vrstvě. Použijeme síto, sušicí pláty nebo vhodnou podložku, která umožní proudění vzduchu.

Sušíme šetrně. Praktickou volbou je sušička nastavená přibližně na 40–50 °C, vždy podle pokynů výrobce. Doba sušení závisí na velikosti plodů, jejich vlhkosti a použitém zařízení.

Zkontrolujeme dosušení. Šípky musí být suché i uvnitř a nesmějí mít vlhká či měkká místa.

Vitamín C je citlivý na teplo, kyslík a dobu zpracování. Šetrné sušení může pomoci omezit jeho ztráty.

Usušené šípky skladujeme v čisté a suché, dobře uzavřené nádobě na tmavém a chladnějším místě. Nádobu je vhodné označit datem sběru. Pokud se objeví vlhkost nebo plíseň, plody nepoužíváme.

Jak připravit šípkový čaj za studena?

Pokud chceme omezit ztráty vitamínu C způsobené zahříváním, můžeme vyzkoušet studenou maceraci. Při tomto způsobu přípravy se šípky louhují ve studené vodě bez zahřívání.

Je ale důležité vědět, že vitamín C se může ztrácet také při skladování a kontaktu se vzduchem.

Co budeme potřebovat?

1–2 čajové lžičky sušených šípků,

přibližně 250 ml studené pitné vody,

čistou nádobu s víčkem,

jemné sítko, případně čistou filtrační tkaninu.

Postup přípravy

1. Šípky lehce podrtíme.

Sušené plody můžeme lehce rozdrtit, aby se jejich obsah lépe uvolňoval do vody. Při manipulaci s rozkrojenými nebo drcenými šípky je třeba dát pozor na jemné chloupky uvnitř plodů.

2. Zalijeme je studenou vodou.

Šípky vložíme do čisté nádoby a zalijeme přibližně 250 ml studené pitné vody.

3. Necháme macerovat v chladničce.

Nádobu uzavřeme a necháme několik hodin, ideálně přibližně 8–12 hodin, v chladničce. Tato doba je praktickým doporučením pro domácí přípravu, nikoli zárukou určitého obsahu vitamínu C.

4. Nálev důkladně přecedíme.

Hotový nápoj přecedíme přes velmi jemné sítko nebo filtrační tkaninu. Tento krok je důležitý, protože jemné chloupky uvnitř šípků mohou dráždit ústa a trávicí trakt.

5. Čerstvý nápoj vypijeme.

Nálev je nejlepší spotřebovat krátce po přecezení. Zbytečně jej dlouho neskladujeme, protože během skladování může docházet k dalším změnám jeho složení.

Proč zvolit studenou přípravu?

Výhodou studené macerace je, že šípky nevystavujeme vysokým teplotám. Tím omezujeme jeden z faktorů, které mohou přispívat ke ztrátám vitamínu C.

Studená voda však některé látky extrahuje pomaleji než teplá voda. Výsledné množství vitamínu C i dalších složek proto závisí na kvalitě plodů, jejich úpravě a délce macerace.

Pokud je naším cílem získat co nejvíce vitamínu C, důležité je také správné skladování šípků, jejich šetrné zpracování a čerstvá příprava nápoje.

Na co si dát při užívání šípků pozor?

Důležité šípkové nálevy důkladně filtrovat, kvůli jemným chloupkům uvnitř.

Využijme podzimní dar přírody

Šípek je nenápadný, ale všestranný plod, který spojuje tradiční využití, příjemnou chuť a zajímavé výživové vlastnosti.

Tip na závěr: Při příští podzimní procházce se rozhlédněte po šípkových keřích. Možná právě tam najdete přírodní surovinu pro domácí nápoj, který vám zpříjemní chladné dny.

Představte si chladné podzimní ráno. Venku se příroda pomalu ukládá k odpočinku, dny se zkracují a vzduch je stále studenější. Probudíte se, vstanete z postele a v kamnech už jen tiše dohořívají poslední uhlíky. Abyste svůj domov znovu příjemně zahřáli, potřebujete přiložit správné dřevo a nechat plameny pomalu rozhořet.

Přesně tak se můžeme obrazně podívat na naše trávení z pohledu tradiční čínské medicíny. Naše trávení je jako vnitřní oheň, o který je potřeba každý den pečovat. A právě snídaně může být tím prvním přiložením, které nám pomůže začít den v klidu, s pocitem pohodlí a dostatkem energie.

Proč je snídaně podle čínské medicíny tak důležitá?

Tradiční čínská medicína (TČM) vnímá jídlo nejen jako zdroj živin, ale také jako prostředek, kterým podle jejího tradičního pojetí podporujeme životní energii, takzvanou čchi (qi). Velký význam přikládá Slezině a Žaludku, které společně tvoří pomyslné centrum trávení.

Žaludek potravu přijímá a zpracovává, zatímco Slezina se podle tradičního pojetí podílí na přeměně potravy a tekutin na energii a výživu. Představte si Žaludek jako kotel a Slezinu jako sílu, která pomáhá palivo přeměnit v teplo a rozvést ho po celém domě.

Je dobré vědět, že Slezina v tradiční čínské medicíně není totožná s anatomickou slezinou podle moderní medicíny. Jde o širší funkční systém, který souvisí s tradičním chápáním trávení a využívání živin.

Proč dát přednost teplé snídani na podzim a v zimě?

Tradiční čínská medicína doporučuje v chladnějších měsících věnovat více pozornosti teplým, vařeným a výživným jídlům. Podobně jako oheň v kamnech potřebuje suché dřevo, i ranní jídlo může být příležitostí dopřát si po nočním odpočinku výživu a klidný začátek dne.

Miska teplé kaše, teplý vývar nebo vejce s dušenou zeleninou představují v tomto tradičním přístupu laskavý způsob, jak začít den.

Co se podle TČM děje, když je naše Slezina oslabená?

V tradičním pojetí se s obrazem oslabené Sleziny mohou spojovat únava, pocit těžkosti po jídle, nadýmání, řídká stolice nebo snížená chuť k jídlu.

TČM doporučuje pravidelnou, přiměřenou a dobře snášenou stravu. Důležitý je také klid při jídle. Zkuste si ráno dopřát několik minut, kdy se soustředíte jen na snídani. Jezte pomalu, dobře žvýkejte a vnímejte, jak se po jídle cítíte.

Které snídaně mohou podle TČM zatěžovat náš vnitřní oheň?

Tradiční čínská medicína při výběru potravin zohledňuje nejen jejich výživovou hodnotu, ale také jejich povahu, teplotu, způsob přípravy a množství. V jejím tradičním pojetí může být užitečné sledovat, jak snášíme studená, těžká nebo velmi sladká jídla.

1. Studené smoothie a nápoje přímo z lednice

V tradičním pojetí je konzumace studených nápojů spojena se zažívacími problémy, jako je nedostatek čchi Sleziny nebo hromadění vlhkosti. Vlastně je to něco jako když chcete roztopit kamna a místo suchého dřeva do nich přiložíte kusy ledu.

2. Studený jogurt s ovocem

V tradiční čínské medicíně se některé mléčné výrobky při nadměrné konzumaci spojují s tvorbou takzvané vlhkosti a hlenu. Vlhkost je tradiční pojem pro určitý typ nerovnováhy, který se může spojovat s pocitem těžkosti, únavou nebo nadýmáním.

3. Sladké pečivo, koblihy a přeslazené cereálie

Sladká chuť má v TČM své místo, problémem je ale její nadbytek, zejména v kombinaci s těžkými a tučnými jídly. Zejména po ránu tělo nenastartuje správným způsobem a Slezinu nadměrným množstvím cukru zatíží. Tyto potraviny podle tradičního pojetí přispívají k tvorbě vlhkosti a horka v těle.

4. Bílé pečivo s máslem nebo sladkou marmeládou

Podobně jako u sladkého pečiva nemusí taková snídaně tělu nabídnout vyvážený start do nového dne, ale především rychle dostupný cukr.

5. Káva nalačno místo snídaně

Káva může být příjemnou součástí ranního rituálu, ale sama o sobě neposkytne plnohodnotnou výživu. V TČM se její účinek popisuje jako povzbuzující a u některých lidí může nadměrná konzumace souviset s neklidem či podrážděností. U citlivých lidí může káva nalačno zhoršovat pálení žáhy nebo vyvolávat žaludeční nevolnost.

Jaké snídaně jsou vhodné podle tradiční čínské medicíny?

Zvláště na podzim a v zimě TČM doporučuje teplá, vařená a výživná jídla, která jsou podle jejího pojetí šetrná k trávení. Inspirujte se například těmito možnostmi:

• Ovesná kaše s dušenými jablky, hruškami, skořicí nebo vlašskými ořechy.
• Jáhlová kaše s jablky, hruškami, skořicí či trochou zázvoru.
• Rýžová kaše – jemná, dlouze vařená, ve sladké i slané variantě.
• Pohanková kaše – teplá a sytivá snídaně.
• Vejce vařená, míchaná nebo jako omeleta, například se špenátem, mrkví, cuketou či dýní.
• Vaječná polévka s rýží nebo zeleninou a teplý kuřecí, hovězí či zeleninový vývar.
• Dýňová, mrkvová, pórková nebo jiná zeleninová polévka.
• Rýže se zeleninou, jáhly s dýní nebo batáty s tepelně upravenou zeleninou.
• Dušená jablka a hrušky jako doplněk snídaně nebo kaše.
• Teplá voda nebo jemný zázvorový čaj podle individuální snášenlivosti.

Malý ranní rituál pro chladné dny

Nemusíte měnit celý jídelníček ze dne na den. Začněte drobností: připravte si teplou kaši, dopřejte si chvíli klidu a všímejte si, po jaké snídani se cítíte příjemně a sytě. Každému může vyhovovat něco jiného. Nejdůležitější je pestrá strava, přiměřené porce a respekt k vlastní snášenlivosti.